Tentokrát to bylo osobní! Na oktávky v eresu mám jako majitel Mondea ST220 už pár let pifku. Fakt se snažím na auta dívat bez předsudků, ale v tomhle případě je to silnější než já. Předchozí RS pro mě byl rychlej, ale řidičsky nezajímavej služebák, kterej se vždycky cpal někam, kam nepatří. Do mýho rybníčku. Brekeke! Dokonce i tou modrou barvou. A ve mně to bublalo vždycky, když jsem tuhle pojízdnou drzost potkal. Jenže léta plynou a posledních pár měsíců už jsem se při čtení recenzí na novou Octavii pomalu smiřoval s tím, že tentokrát to na lepší podvozek a řidičtější projev neukecám. Teď jsem si v ní konečně i zajezdil.
A tak se stalo, že jsem poprvý v životě vstával v pět ráno, abych si zajezdil v oktávce. Partička z youtubového pořadu DRAJF potřebovala řidiče, kterej by novou benzínovou RS dovezl z Prahy na natáčení na opuštěném letišti u Blatnice a okolních okreskách, a večer zase zpátky. Protože den předem se ukázalo, že moje ST220 jezdí na pět válců (pořád o válec víc, než má oktávka!), takže je to vlastně spíš Focus ST bez turba, letos po šedesáté páté jsem musel zamířit do servisu a trocha rozptýlení mi přišla vhod.
I když bylo nekonečně hnusně a šílená kosa, stejně to byl dokonalej autodlačí den. Ráno lilo jak z konve a kvůli zpoždění jsme hodně pospíchali, takže to byl test jak se patří od prvního kilometru. Během dne byla možnost povozit se i s dieslovou verzí, parta nadšenců dorazila zablbnout s nádhernou 130 RS, kterou rozhodně nešetřili, návštěvou na place potěšil kolega ze Zpátečka.cz a na okresce jsem mohl poznat možnosti nového RS vedle Petra Hankeho, pro mě velkýho pana řidiče (mrkněte třeba sem od 5:27 do 5:57). A když vám někdo řekne, že musíte sednout do novýho Range Roveru Sport a co nejrychleji někde sehnat náhradní baterky, taky neřeknete ne…
Malej barevnej konvoj škodováckých celebrit budil na silnicích rozruch už cestou na místo a všichni se uklízeli z cesty tak nějak se zájmem a docela ochotně, bez obvyklých nasraných gest. Koukali, povídali si, pokyvovali a já pochopil, že ST220 asi moc z nich nevlastní. A kupodivu jsem zjistil, že jsem hrdej na to, v čem zrovna sedim. Ten den ráno jsem na Twitter psal něco v tom smyslu, že jestli to auto bude vážně dobrý, bude to pro mě docela malér a malá osobní prohra. No, je to malér. Bavil jsem se totiž celou cestu a tentokrát je to – v téhle verzi – vážně tak dobré auto, jakým bylo v očích mnohých Čechů už po dvě generace.
Dokonce mě ani moc nerozčilujou ty extrémní kola a vejfuky. Teda alespoň u benzínu s manuálem, diesel s DSG mě nějak nenadchnul – rozdíl v dynamice je citelnej, není zdaleka tak bezprostřední a slušel by mu skromnější vzhled s trochou sebereflexe. Zato ta krásně modrá benzínová verze s fofrklackem… Do háje! Tohle auto by to ST220 už docela slušně natřelo nejen v přímce, kde je na stovce o víc než půl sekundy dřív. Někdy to přímé srovnání určitě provedeme.
RS krásně reaguje na plyn, příď je pocitově výrazně lehčí, celé auto je hbité a neměl jsem ani jednou pocit, že se jeho hmota příliš naléhavě valí směrem ze silnice. A přitom drží a drží a drží. Brzo jsem taky zjistil, že zbytečně často řadím, protože spousta výkonu je k dispozici už v otáčkách, které ještě šestiválec považuje za odpočinkovou zónu. Síla člověku nikdy vyloženě nechybí, i když si při neslušně rychlém průletu zatáčkou zapomene podřadit.
Útěchou je mi alespoň to, že šestiválec pořád působí vznešeněji a zní o parník líp. Ve sportovním režimu je škůdka dokonce vybavená jakýmsi prudítkem, co má zvuk dělat sportovnějším, jenže to tak po 50 kilometrech začne akorát otravovat. Zní to hrubě, nevytříbeně a nehezky. Dokonce bych přísahal, že jsem v tom slyšel stopy starejch škodovek, jiní zase tvrdili, že jim to zní jako diesel. Naopak naftové verzi podle mě stejná procedura skutečně pomáhá, v nižších otáčkách zní jako mnohem větší motor a až ve vyšších přizná barvu.
Rozdíl deseti let se už každopádně nedá popřít. Pořád si myslím, že ST220 je zajímavější auto, které se bohužel nedočkalo žádného důstojného nástupce. Ale poprvé je tu schade, kterou bych s chutí vlastnil a každej den používal i přesto, že mi ještě nebylo padesát. Až příště potkám novou Octavii RS, asi si řeknu, že to je vážně schopný auto s bezva podvozkem za super peníze. Akorát tý naftový samozřejmě bude třeba ukázat, kdo je tady pořád ještě pánem, a že ta zelená s těma vejfukama se tak trochu sere do cizího rybníčku. Brekeke! Jen u toho budu tiše doufat, že se někde neobjeví benzínovej bráška a nedá mi na budku.
