3, 2, 1… Smart! Ještě jsem nestih ani sepsat svoje dojmy ze řádění s CL55 AMG po německejch státovkách a už je tady roadtrip hned s několika božíma kabrioletama – vyrážíme v pondělí, bude to nářez! Tak zatím aspoň malá vzpomínka na mojí nedávnou smartí zkušenost. S touhle městskou buginou jsem původně chtěl čtyři dny rozhánět pražský turisty, jenže ve stejný dny dorazila i E30 a zmíněnej mergl, takže nakonec to na delší ježdění nevydalo. Asi je to dobře pro mojí karmu, protože ve Smartu se ve městě nevyhnutelně chováte tak trochu jako prase. Díky neuvěřitelný mrštnosti máte potřebu tohohle praštěnýho lumíka posílat do zatáček naprosto absurdní rychlostí a on tam bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy skočí. V tomhle směru si můžete troufnout fakt hodně, a i když tam vlítnete jako hovado se smrtí v očích, nedotáčivost pořád nikde.
Můžete se pobavit i na okreskách, tachometr vás zarazí až ve 150 km/h, ale duší je to závoďák do města, kde si to užijete nejvíc. A to je ten problém, protože jak známo, závodit po městě neni dobrej nápad. Předpisy nemusíte porušovat o moc, abyste se v hyperaktivním Smartu bavili, ale přirozená chuť blbnout a jezdit dravě bezpečnosti lidí kolem zrovna nepřispívá. Tříválec sice na volnoběh chrochtá, ale před omezovačem ječí až nečekaně vytříbeně a libozvučně – takže další důvod na to šlapat. Jenom škoda línýho automatu, kterej si s řazením dává dost na čas, i když ho postrčíte pádlem. Cenou za jízdní vlastnosti je taky extrémně tvrdej podvozek – v první větší díře jsem myslel, že jsem najel na minu. Dobrý na trénink vojáků do Afghánistánu, ale na rozbitý silnici, kterých jsou naše města plný, bohužel utrpení. Sranda to ale byla, vo tom žádná.
