Teslak Model S

Jaký to je? Tak trochu jako řídit iPhone. Uhlazené, intuitivní, krásné a bez jakýchkoliv zbytečností. Už když k Tesle S přicházíte, funguje všechno samo a přirozeně. Nejdřív se efektně vysunou kliky ze dveří a rozsvítí displeje v kabině. Pak prostě zařadíte D na páce pod volantem, šlápnete na plyn a jedete. Nic se nestartuje, neodemyká, nemačká ani nikam nestrká. Přijít, otevřít, sednout, jet. Na výběr je jízda dopředu, dozadu nebo parkování. Plyn nebo brzda. Proč je to vlastně u jiných aut tak zbytečně složité?

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1859-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1859-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

Stejný je to v interiéru, kde je toho až překvapivě málo, a přitom nic nechybí. Místo všech obvyklých tlačítek a voličů najdete na středovém panelu jenom obří sedmnáctipalcovej displej, při zhasnuté obrazovce samozřejmě náležitě upatlanej, ale jinak vážně efektní. Dokonce i jeho rozvržení připomíná smartphone nebo tablet a v levém horním rohu najdete i roztomilou malou ikonku baterky, přesně tu samou, jakou znáte ze svého telefonu. Akorát, že v tomhle případě ukazuje výdrž obrovského auta. Napoprvé mě ten kontrast fakt rozesmál.

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1845-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1845-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

I v jiných ohledech má Tesla blízko k iPhonu. Je neustále připojená na internet přes 3G a kupodivu to funguje i v Česku, přestože tu není žádný oficiální importér – jak to je pořešené s operátory netuším, ale majitel za data nic neplatí. Z internetu bere svá data i navigace, což má svý výhody (je vždycky aktuální) i nevýhody (občas dřív zabloudíte než načte trasu). Co asi nikoho nepřekvapí, je mobilní aplikace pro telefon dodávaná s autem, skrze níž si můžete nechat předehřát interiér nebo kontrolovat polohu.

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1866-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1866-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

Ale dost časopiseckejch keců! Co se stane, když dupnete na plyn? Nic. Velké, monumentální nic. A v tom to právě je. Málokdy člověka tak ohromí něco, co není. Neozve se žádné burácení motoru, do volantu ani do sedačky nezačnou proudit žádné vibrace. Osobně mi přišlo, že i přenos váhy směrem dozadu je nějak utlumený a do sedačky to člověka zarazí míň, než by čekal. Možná je za tím velice nízké těžiště, možná jenom šálení zmatenejch smyslů. Protože mozek se bez doprovodu, kterej si obvykle spojuje s rychlostí, najednou vůbec nemá čeho chytit. A tak sedíte a čučíte jako někdo, kdo právě zmáčknul roznětku od obří nálože s dynamitem, a místo výbuchu slyší zpívat ptáčky. Jenže po chvíli zmatení si všimnete, že všichni ptáčkové jsou mrtví. A že vám někdo vymazal všechna auta ze zpětného zrcátka. Kam se všichni poděli?

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1827-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1827-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

A pak si všimnete čísel… Nic z toho, co se při akceleraci děje uvnitř kabiny, absolutně neodpovídá údajům na tachometru. Ty jsou okamžitě trojciferné a s ohledem na všeobecnej klídeček ukazujou naprosto absurdní hodnoty. Protože jakože cože? V žádným případě přece právě nejedu 150 km/h, vždyť jsem před pár sekundama jel šedesátkou a nic kromě těch čísílek se nezměnilo! Fakt je, že při rozjezdu z křižovatky za sebou klidně necháte kdejaký supersport a neuděláte kolem toho víc dramatu, než když v pánském klubu odklepete popel z doutníku.

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1838-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1838-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

Když jsem do auta sedal, bylo teprve týden na českých značkách a ještě ani jednou se nedobíjelo. Za celou tu dobu s ním majitel po Praze najezdil přes 200 kilometrů, neustále online, s topením, rádiem a obří navigací pořád v provozu. Když jsme ho nakonec jeli do garáže nabít, mělo jich najeto dobrých 300. Většinou sice v nižších rychlostech po městě, kde to elektromobilům svědčí, ale zároveň taky s pravidelným testováním toho, jak úzkou dírou v provozu dokáže tahle víc než dvoutunová myška díky svému pružnému zrychlení proskočit.

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1852-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1852-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

Jak dlouho se potom Tesla nabíjela bohužel nevím, v garáži byla na kapačce celej víkend a po plném nabití ukázala maximální dojezd 496 kilometrů. Což realitě asi odpovídat nebude, ale i tři stovky kilometrů jsou super, obzvlášť při českých vzdálenostech. Stejně tak bohužel nevím, kolik má přilnavosti a jak rychle dokáže podvozek tu masu protáhnout zatáčkou. Na čerstvém majiteli byla po mnohaměsíčním čekání vidět opatrnost a dal mi jasně najevo, že tak jako v tomhle videu rozhodně jezdit nebudeme. Tak jsem ho radši nedráždil, abych nemusel jízdu na elektřinu obdivovat v tramvaji. Snad bude brzy šance to napravit, Tesel na silnicích přibývá.

todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1843-scaled.jpg“>todlak.cz/wp-content/uploads/dsc_1843-1024×685.jpg“ alt=““ width=“1024″ height=“685″ />

V mnoha ohledech jsem měl pocit, že jsem zahlídl budoucnost podobně, jako ji svého času ukázal iPhone. Tesla spojuje geniální marketing, designovou čistotu a touhu po zjednodušování uživatelského zážitku v každém ohledu. Řídí se nesmírně jednoduše a příjemně, v interiéru je krásně a jízda je fascinující i pro někoho, kdo uctívá Natural. Až se to všechno okouká, nadšenec asi zase rychle dá přednost benzínu. Ale mít tohle auto moji rodiče, tak jsem absolutně nadšenej a vracím se mnohem častěji (mami, tati?). Problém nebude ani v nápadnosti, naživo je karoserie mnohem méně nápadná než na fotkách a neznalí si nejspíš pomyslí, že je to nějaká Mazda.

Nevím jenom, jestli je to pořád ještě auto, nebo už spíš elektronika. Ale co, zábava může být s obojím a stejně je asi lepší zvuk ničeho, než nějakýho chrochtajícího dieselu.

Share on facebook
sdílej článek

Nejoblíbenější