Autodlak STI

Představte si, že máte tak oteklej ksicht, že to vypadá, jako by vám půlku hlavy implantovali z dvousetkilovýho tlustoprda. Na krku modřinu a slinu v koutku. Ne proto, že byste se chlapsky porvali v hospodě – jen vás malá paní v bílém držela v křesle, zatímco její parťák z vás doloval osmičky i s kouskem čelisti. Když vás potom kvůli vašemu zoufalýmu zjevu hlasitě litujou i úplně cizí lidi na ulici, toužíte být neviditelní. Smůla. Zrovna totiž máte auto s velkým křídlem, čtyřma laufama, arogantním nápisem MOVE OVER na čelním skle a zvukovým projevem grizzlyho při orgasmu.

Jsme ideální dvojice, netvor a bestie. Když se útrpně ploužíte bytem jako Zeman po Hradě, cucáte přesnídávku a na poličce máte klíčky od STI, který se neodvažujete použít, je to absolutní peklo. V případě tohohle auta máte ovšem vážný důvod k opatrnosti. I zkušení novináři se jím občas nechají příliš vyprovokovat a reputace respektovaného dravce ho daleko předchází. Přiznám se, že jsem se v koutku duše i trochu bál.

Každý ví, že při špatném zacházení umí Bestie kousat a potřebuje řidiče v plné pohotovosti. O tom se dva týdny před testem přesvědčila i rodina mého kamaráda, jejichž WRX skončilo svůj život v číchsi nepovolaných rukou typicky nedotáčivým žuchnutím o strom. Ve stokilometrové rychlosti, takže ty ruce jsou od té doby nejen nepovolané, ale taky obě zlomené. Nehodlal jsem následovat tenhle příklad…

STI rozhodně má velikej smysl pro drama, takže si připadáte divošsky, i když jen popojíždíte v garážích. Je uspokojivým, burácivým způsobem hlučné, poutá pozornost, i uvnitř kabiny vydává spoustu mechanickejch zvuků, ve zpětným zrcátku vidíte jenom vlastní křídlo a na kapotě bouli. Jakákoliv rychlost a jakákoliv situace najednou dostává dramatickej podtón.

Přesto, vůbec bych neřek, že je to auto jakkoliv strašidelné. Shodou okolností se ve stejné dny naskytla i šance svézt se novým Golfem R, ohromně rychlou třísetkoňovou čtyřkolkou. Tak rychlou, že i když čekáte dost, napoprvé vás to odrovná. Ale jestli bylo některý z těch dvou aut strašidelný, byl to právě Volkswagen. V rychlostech, kdy pod vámi Subaru tancuje a povídá si s vámi, takže jste ve střehu a s autem pracujete, Golf prostě pohodlně letí kupředu a navozuje falešnej pocit, že se neděje nic zvláštního a všechno máte plně pod kontrolou.

Z STI vylezete víc upocení a rozklepaní, ale taky plní emocí. Když o tom tak přemýšlím, Subaru je vlastně jako pes. Skáče, vrtí ocasem, vrčí, štěká a dává celkem jasně najevo, co má zrovna za lubem. Erko, to je spíš kočka. Nad věcí, elegantní, umí se postarat samo o sebe. Ale když po vás najednou vyjede, tak se nejspíš docela leknete. A já měl vždycky radši psy než kočky.

I když má STI dvouapůllitrový boxer s turbem, oproti mnohým benzínovým foukačkám dneška se chová spíš jako atmosféra. Je třeba poctivě vytáčet a řadit, čemuž jde všechno hezky naproti. Když chcete vydolovat maximum divokosti a zábavnosti, vyžaduje to velkej skill i odhodlání, ochutnávku toho všeho vám však ochotně dá i tehdy, když si k limitům netroufnete. Přestože zimní gumy na letišti kvílely o sto šest, ve volantu i pod zadkem bylo pořád všechno jasné. Následný expresní přesun napříč republikou byl zase jako jízda na řízené explozi. Člověk se prostě smíří s tím, že ho asi velká část řidičů kolem bude už z principu nesnášet, a surově polyká kilometry zatáčka nezatáčka skoro stejně rychle jako benzín z nádrže. Občas se přidá motorkář, občas nějaké auto a o zábavu je postaráno.

Nedávno jsem četl zvláštní srovnávací test přesně tohohle STI a nové Octavie RS, kterej mi od té doby vrtá hlavou. Ano, oktávka vás vážně hodně překvapí, protože vůbec nečekáte, že by to mohlo být takhle dobré auto. U estéíčka je to naopak. Čekali byste aspoň tisíc koní a obří plameny. Jenže stačí pár kilometrů a připadáte si v něm přesně tak drsní, jak jste si to představovali. Není to prostě jen rychlé auto a nadšené či pobouřené reakce okolí vás v tom jenom utvrdí. Při jízdě eresem se v Česku samozřejmě taky hodně lidí otočí, nezbavíte se však dojmu, že to jsou lidi bez snů a bez fantazie. Já osobně preferuju závistivý pohledy dvanáctiletejch kluků.

Share on facebook
sdílej článek